Komenského cesta

Cesta nás vrátí do dob, kdy naše hory, odlehlé a vzdálené od dění v zemi, poskytovaly ochrannou ruku všem, kteří se dostali do sporu s vládnoucími pány. Na počátku 17. století v Čechách vrcholil dvě stě let trvající náboženský konflikt započatý husitskými válkami v patnáctém století. Spor mezi katolíky a protestanty, který uvrhl zemi do bídy a strádání, vyvrcholil povstáním nekatolických českých pánů proti císaři a jejich porážkou roku 1620 v bitvě na Bílé hoře. Následoval návrat Habsburků na trůn, násilná germanizace a rekatolizace.

V té době mnoho nekatolíků odcházelo do Slezska, ležícího za hraničními horami, pod ochranu tamních protestantských pánů. Mezi těmi, kteří se kvůli své víře vydali na pouť ze země otců, byl i biskup nejznámější české protestantské církve Jednoty českobratrské - Jan Amos Komenský (1592-1670), jeden z největších evropských pedagogů a humanistických filosofů, spisovatel a reformátor.

Pod horami, daleko od centra země, kráčela odveta katolických pánů pomaleji. A tak ještě v letech 1626 až 1628 tady Komenský nalezl dočasné útočiště na zámku v Bílé Třemešné. Během pobytu navštěvoval i jiná místa Podkrkonoší. V zimě 1627 navštívil zámek svého příznivce, pana Václava Záruby z Hustířan v Horní Branné, který tu dožíval na svém zabaveném panství, držené již Valdštejnem. V zámku dnes sídlí kromě obecního úřadu také malé muzeum, připomínající Komenského pobyt a dílo. Odtud se vydává na svůj útěk z vlasti. Svou vlast opustil blízko Žacléře v obci Černá Voda, kde jednoduchý památník na Růžovém paloučku dnes připomíná tuto smutnou událost.

Z náměstí T.G.M. ve Vrchlabí se vydejte Krkonošskou ulicí na sever, u kostela sv. Vavřince odbočte doleva a za Augustiniánským klášterem odbočte znovu doleva. Projedete kolem rybníku Vejsplachy a budete pokračovat po cyklotrase č. 22. Napojíte se na hlavní silnici směrem na Jilemnici, po chvilce z ní odbočte vlevo na Horní Brannou. U zámku v Horní Branná, kde J. A. Komenský také pobýval, odbočte opět doleva. Projedete Dolní Brannou, dále směrem na Studenec a za Dolní Brannou odbočte vlevo na Horní Kalnou. Před Horní Kalnou odbočíte doleva na neznačenou polní cestu, přes vrch Předpeklí, stále po polní cestě směr jihovýchod. Přes vrch Na Lánech. Na kopci nad Slemenem se napojíte na cyklotrasu č. 4294 a po ní sjedete až do Hostinného. Napojíte se na cyklotrasu č. 4300 a přes obec Čermná dojedete až do Vlčic. Tady odbočíte doleva na cyklotrasu č. 4299. Za Javorníkem sjeďte vpravo na zelenou tur. značku. Za Hladíkovou Výšinou pojedete kousek po žluté tur. značce a napojíte se na modrou cyklotrasu č. 4301. Po ní projedete přes Černý Důl, nad lomem v Černém Dole, Horní Lánov až do Vrchlabí.

• Délka: 59 km
• Povrch: trasa vede po asfaltovém, zpevněném i nezpevněném povrchu.
• Zajímavosti: Augustiniánský klášter Vrchlabí, rybník Vejsplachy, Zámek Horní Branná, Expozice Život pod horami Horní Branná, Radniční věž s obry Hostinné, Františkánský klášter Hostinné, zřícenina hradu Břecštejn, Stezka korunami stromů Janské Lázně, Muzeum Podzemí Černý Důl, Nákladní lanovka z Černého Dolu do Kunčic