Flóra Krkonoš

Vegetační stupně

Horský - montánní stupeň do 1 200 m n. m.

Jedná se hlavně o smrčiny, dříve to byl převážně smrk horský, který rostl v ideálním případě až k vrstevnici 1200 m. Bylinné patro původní horské smrčiny tvoří borůvka černá, podbělice alpská, sedmikvítek evropský nebo travina metlička křivolaká. Bohatě jsou zastoupeny i mechorosty, lišejníky a houby. Ve vlhčích stanovištích se dobře daří mléčivci alpskému, velkolisté havezi chocholičnaté, věsence nachové, žlutokvětému starčeku hajnímu nebo statnému kapraďorostu kapradi samci. Nejodvážnější stromy, rostoucí v nejvyšších polohách, jsou ošlehány poryvy větrů, obroušeny častým působením ledových a sněhových částic. Tyto stromy mají jednostranně orientované větve (tzv. vlajkové formy stromů), u některých je porušen i vegetační vrchol a vyhánějí k nebi náhradní „bajonety“, původně postranní větve. Bezlesé enklávy patří k nejpozoruhodnějším botanickým místům. Září zde žlutými květy violka sudecká, léčivá prha chlumní (arnika), červenožlutý hadí kořen větší či modré zvonečky zvonku českého a endemické jestřábníky.

Podhorské - submontánní stupeň do 800 m n. m.

Přirozený les, převážně se smrkovou monokulturou, vzácně nalezneme smíšené hvozdy s převahou buku lesního, javoru klenu, jasanu či olše. Bylinný podrost tvoří česnek medvědí, kyčelnice devítilistá, vraní oko čtyřlisté, sasanka hajní nebo lilie zlatohlavá. Na minerálně chudším podloží střídají společenstva květnatých bučin horské bučiny acidofilní, např. Dvorský les s bizarně pokřivenými starými stromy.

Klečový - subalpinský stupeň nad 1 200 m n. m.

Zde se dochovaly jedny z nejcennějších ekosystémů se vzácnými společenstvy a jednotlivými druhy rostlin. Patří sem klečovité porosty, otevřené prostředí pramenišť a rašelinišť, svět karů a karoidů s proslulými zahrádkami (Krakonošova zahrádka). Drsné klima, nízké teploty s nesčíslněkrát opakovaném táním a zamrzáním půdního povrchu vytváří tzv. krkonošskou tundru. Zde kralují traviny – smilka tuhá, ostřice či třtina chloupkatá. Podobně jako na dalekém severu se zde daří borůvce, brusince, vlochyni či kyhance sivolisté. Glaciálním reliktem je zde ostružiník moruška. V září tu rozkvétají modrofialové květy hořepníku tolitového.

Alpinský stupeň nad 1 500 m n. m.

Pouze pět krkonošských velikánů se může pochlubit pravým alpínským stupněm, s velmi chudým rostlinným společenstvem. Vegetační doba tu trvá pouze tři měsíce v roce. Typickými „pionýry" jsou sítina trojklanná, bika klasnatá, jestřábníky, rozrazil chudobkolistý či koniklec bílý.