Fauna Krkonoš

V nižších polohách žijí typičtí zástupci eurosibiřských smíšených nebo listnatých lesů. V bučinách se dobře cítí plž řasnatka lesní, z ptáků brhlík, dlask, budníček nebo hýl, čápi bílí i černí či dravý krahujec, jestřáb nebo výr velký. Z velkých býložravců jsou to jeleni a srnci, šelmy zastupují lišky, kuny skalní i lesní nebo známý noční samotář jezevec. Velmi četní jsou drobní hlodavci norník rudý, hraboš podzemní a myšice lesní.

Pásmo smrčin hostí horskou hercynskou zvířenu, která se velice podobá fauně vzdálené severské tajgy. Zástupcem je "obr" mezi chvostoskoky larvěnka obrovská, draví střevlíci, tesaříci či kůrovci. V korunách smrků cvrlikají sýkory uhelníčci nebo parukářky, smrkové šišky konzumuje křivka lesní. Zde je také doma zmiňovaný kos horský, příbuzný kosa černého. Hojný je také ořešák kropenatý a jelen evropský.

Sluncem zalévané montánní louky jsou domovem rozmanitých baboček, hnědásků, huňatců i okáčů, na kamenech se vyhřívají ještěrky, beznohý slepýš či náš jedovatý had - zmije obecná.

V porostech kosodřeviny, v náhorních rašelinových mokřadlech nebo rašeliništích najdeme hýla rudého, jeřábka lesního, vzácného slavíka modráčka tundrového a drobné savce zastoupené rejsky. I do těchto poloh často vystupuje vysoká zvěř, která tu není z hlediska ochrany přírody vítána. Nefalšovaná krkonošská tundra (v nejvyšších částech Krkonoš) je místem alpínských holí. Tady každý projev života zasluhuje úctu. Zde žije reliktní střevlíček, motýlek okáč rudopásný, dravec dřemlík tundrový, pěvuška podhorní, ale i rehci, bělořiti nebo skřivani.