Památky turistiky v Krkonoších spadají do konce 18. stol. a to pouze na letní období. Byla výlučně záležitostí zámožných měšťanských vrstev a inteligence. Na hřebenech hor se začaly stavět boudy, které sloužily i k přespání turistů. V zimním období jako dopravní prostředek v horách sloužily saně - rohačky. Na konci 19 stol. hrabě Harrach navštívil Norsko a uviděl zde lyže, které potom nechal v Dolních Štěpanicích vyrobit. Usnadňovaly lesníkům přístup do zavátých horských lesů. Začalo se rozvíjet i lyžování sportovní, první lyžařské soutěže a byly založeny první SKI kluby.
![Luční bouda](/sites/default/files/styles/header/public/headers/krkonosehistorie-2.jpg?h=253a729d&itok=G8z7mCXl)
Historie regionu
Vzhledem k drsnému počasí a klimatu trvalé osídlení Krkonoš v době pravěku nebylo. Na přelomu 13. a 14. století, kdy dochází k nebývalému rozmachu řemesel, které daly člověku technické a technologické možnosti ke zdolávání horské přírody, dochází ke změně. Vznikají první obce. Jan z Valdštejna vybudoval Štěpanický hrad - sídlo pro svoji rodovou větev. V 16. století dosáhla linie osídlení úrovně Benecka, Jestřabí, Horní Rokytnice. Štěpanické panství, které zahrnovalo celé západní Krkonoše, se rychle rozvíjelo, vznikala městská centra (Vysoké nad Jizerou, Jilemnice). Později se panství rozpadlo a následně jej koupil hraběcí rod Harrachů, kteří panství zase sjednotili. Zaměstnání obyvatel se postupně měnilo: lnářství, plátenictví, tkalcovství, sklářství. Později zpracování rud, lesnictví a velký rozvoj textilního průmyslu.
![Lyžníci](/sites/default/files/styles/max_1000/public/paragraphs/01/krkonose-historie-rohacky.jpg?itok=iJIm2oar)
![Mohyla Hanče a Vrbaty](/sites/default/files/styles/max_1000/public/paragraphs/01/krkono%C5%A1e_%C5%A1pindler%C5%AFv%20ml%C3%BDn_mohyla%20han%C4%8De%20a%20vrbaty%20%281%29.jpg?itok=WMPdISnT)
První závod na prostou rychlost od startu až do cíle na 50 km po hřebenech Krkonoš se konal 24. března 1913. Startovalo se za téměř jarního počasí, +8 °C, mlhou prosvítalo slunce. Závodníci nastupovali ke startu pouze lehce oděni. V dopoledních hodinách došlo k náhlé změně počasí, na hřebenech zuřila sněhová bouře a závodníci postupně vyčerpáním závod vzdávali. Jediný Bohumil Hanč bojoval s nepřízní počasí, jeho kamarád Václav Vrbata vyčerpanému a na kost promrzlému příteli půjčil svůj kabát a čepici. Vyčerpaný Hanč a i Vrbata našli na hřebenech Krkonoš smrt. Na počest přátelství, hrdinství a obětavosti byla vybudována mohyla Hanče a Vrbaty na Vrbatově návrší.