Oba domy mají základní trojdílné uspořádání. Ze zápraží (násep či zásep) se vchází do síně, která zaujímá prostřední část domu. V zadní části se nachází často neoddělená černá kuchyně, kde hospodyně vařila na otevřeném ohni, obsluhovala pec s kachlovými kamny v sednici. Sednice, hlavní obytný prostor, je přístupná ze síně. Vyplňuje celou průčelní část domu. Ze síně se vstupuje do komory, která slouží k uskladnění potravin, jako šatna či dokonce jako výměnek. Vedle komory byl chlév, často přístupný i ze zápraží. V zadní části pak najdeme kůlnu či stodolu k uskladnění sena, slámy i dříví. Často byla sednice o jedno okno širší, uvnitř přepažená, a sloužila jako sednička pro výměnkáře. Stěny jsou roubené, dříve i z trámu na průřezu nestejně širokých. Vazba nároží je hladká, kromě záhlaví trámů horního věnce, která jej přesahuje. Tím se celá stavba zpevnila, a hlavně bylo možno vynést štít před vnější obvod stěny. Spáry jsou vyplněny pěchovaným měchem nebo slámou a omazány mazanicí z jílu nebo hlíny s míchanými plevami či řezanou slámou. Tyto spáry se bílily vápnem. Později se roubené chalupy zdobily i barvami a bílými latěmi.
Krkonošská lidová architektura
Krkonoše jsou oblastí, kterou charakterizují dřevěné roubené domy. Jsou zde stavby pojizerského roubeného domu (západní část Krkonoš) a podkrkonošského roubeného (východní část Krkonoš). Pojizerský má jednoduchý půdorys, ale bohatě zdobené lomenice, které jsou členěny do dvou až čtyř pásů.
Zvláštní stavbou jsou krčková stavení – zeď je rovnána ze štípaných i kulatých polen zbavených kůry obdobně jako se rovnají hráně polínek. Vše je spojeno vápennou pilinou maltou. Rohy armují střídavě překládané kusy trámů. Po omítnutí je takováto stavba k nerozeznání od zděné. Strop je většinou povalový s vrstvou hliněné mazanice, která vytváří protipožární izolaci stropu. Okna jsou dvoukřídlá, otevíraná ven, často s větrací tabulkou. Na zimu se vkládala vnitřní jednokřídlá neotvíratelná okna. Podle období stavby roubeného domu byla ozdobná okřídlí oken, často natřená bílou barvou. Střecha je nejčastěji sedlová, často s vikýřem, kterým se ukládalo na půdu seno.
Štíty chalup jsou velice rozmanité a ukazují na typ roubeného domu. Nejstarší štíty byly šindelové nebo bedněné nehraněnými prkny, která byla kladena přes sebe. Poté byl bedněný širokými prkny se spárami překrytými latěmi. Vrchol štítu zaujímá buď valbička nebo hranolový kabřinec. Podhled kabřince i valbičky tvoří malované záklopové prkno, které bylo označováno za křesní list domu. Zde byl uveden stavebník, tesařský mistr, datum stavby a modlitba.
