Polské bezbariérové trasy
Projekt KRKONOŠE PRO VŠECHNY byl partnersky realizován i na polské straně Krkonoš a jeho realizátorem zde je organizace Karkonoski sejmik osob nepielnospravnych (KSON) Jelenia Góra. V rámci svého projektu „Karkonosze dla wszystkich” provedli pracovníci KSON mapování turistických tras a turistických cílů, které jsou přístupné hendikepovaným osobám na Polské straně hor i v blízkém podhůří. Výsledky projektu jsou rozděleny do tří sekcí:
A. TURISTICKÉ TRASY
B. TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI
C. VRCHOLOVÁ TURISTIKA
A. Turistické trasy
1. Z parkoviště u státní silnice č. 3 Świnoujście – Jakuszyce) podél potoka Szklarka k boudě Kochanówka u vodopádu Szklarky
Jedná se o první trasu v Krkonoších speciálně přizpůsobenou potřebám pohybově hendikepovaných osob a byla otevřena již v roce 2007. Trasa je 375 metrů dlouhá, převýšení činí pouhých pouze 11 metrů. Je vybavená místy pro míjení se, tzv. zátokou smyslů (zatoka zmysłów), WC a vyhlídkovou terasou pro vozíčkáře. Nacházejí se zde i tři naučná místa, kde se lze seznámit s nejtypičtějšími projevy krkonošské přírody.
Příjezd na parkoviště po silnici č. 3 vlastním vozem, resp. autobusy PKS (polský protějšek ČSAD) směrem od Szklarské Poręby, Jakuszyc a Harrachova. Z parkoviště vede k cíli černě značená cesta, která tvoří část tzv. Sklářského okruhu (Pętla Szklarska). Ze Szklarské Poręby lze dojít i podél řeky Kamienna zeleně značenou cestou.
Bezbariérová místa pro občerstvení a úkryt na trase:
Přímo u vodopádu leží turistická bouda PTTK Kochanówka, jejíž přízemí je plně přizpůsobeno potřebám hendikepovaných osob včetně toalety a pohodlného nájezdu pro vozíčkáře. Bouda disponuje 12 lůžky a bufetem s gastroprovozem.
2. Z horní stanice lanovky na Kopu stezkou na Sněžku k boudě Dom Śląski
Pro hendikepované návštěvníky je nejtěžším úsekem cesta na vrchol Kopy. Je třeba vyjet nahoru lanovkou, která je po rekonstrukci včetně dolní stanice, lanovka je čtyřsedačková, navíc jsou zde dvě gondoly, které využívají hlavně zdravotně postižení; přejezd k horní stanici není problém. Od horní stanice vede pohodlná cesta k boudě Dom Śląski (Równia pod Śnieżką, 1400 m n. m.). Trasa je dlouhá více než 1 km a jedná se o nejdelší a v nejvyšších nadmořských polohách ležící polskou trasu, která je přizpůsobena hendikepovaným. Povrch stezky byl zhotoven z přírodních materiálů, hlavně žulové drtě, a dodatečně zpevněn sítí a urovnán. Dále bylo instalováno zábradlí s držáky pro usnadnění pohybu (trasa je vhodná i pro slabozraké). V nejbližší době zde budou umístěny také informační a naučné panely s popisy Braillovým písmem.
Bezbariérová místa pro občerstvení a úkryt na trase:
U dolní stanice lanovky je čekárna a občerstvení. V horní stanici se nachází bufet s občerstvením a nápoji.
Bouda Dom Śląski nabízí 72 lůžek v 2, 3, 4, 5 a 6 lůžkových pokojích v přístupných cenách a plnou penzí, vstup do budovy ani do restaurace však není bezbariérový, pro vozíčkáře nemá bezbariérové hygienické zařízení ani ubytování. Pro seniory i rodiny s malými dětmi je objekt přístupný bez problémů.
3. Od autobusového nádraží ve Szklarské Porębě k tzv. zatáčce smrti (zakręt śmierci) na silnici č. 404 do Świeradówa Zdroje
Trasa je 9,5 kilometru dlouhá a vede od autobusového nádraží ve Szklarské Porębě přes dolní stanici lanovky na Szrenicu a dále zpět do centra města. Na křižovatcese odbočí doprava a jde podle ukazatelů na Zakręt Śmierci (Zatáčka smrti, 775 m n. m.). Aby cesta zpátky nebyla monotónní, můžete sejít dolů vedle Hauptmannova domu a dále několika uličkami dolů až na autobusovou zastávku PKS (polský protějšek ČSAD).
Po cestě jsou četná odpočívadla a několik možností občerstvení.
4. Z centra Karpacze ke kostelíku Wang
Tato trasa je zhruba 6 kilometrů dlouhá. Po cestě minete Městský úřad, Muzeum sportu a turistiky, uvidíte skokanský můstek Orlinek, pak se dostanete na trasu Szlak im. Orłowicza a k dolní stanici lanovky na Kopu. Jdete dále a dorazíte ke kostelíku Wang v horní Karpaczi. Trasa prudce stoupá a je velmi obtížná pro osoby na vozíku nebo používající berle. Návštěvníci s lehkým pohybovým postižením by neměli mít větší problémy, tím spíše, že po cestě je hodně vyhlídkových míst a občerstvení s možností odpočinku.
5. Ze Szklarské Poręby do Jakuszyc
Trasa začíná ve Szklarské Porębě a vede po silnici (Trasa Czeska - E65) až do Jakuszyc. Avšak vzhledem k velké obtížnosti a délce trasy (přes 11 kilometrů) se doporučuje alespoň částečně ji zdolat autem nebo autobusem. U trasy leží několik turistických zajímavostí, např. vodopád na potoce Kamieńczyku, bývalé sklárny, v nichž se vyrábělo křišťálové sklo, v samotných Jakuszycích pak lyžařské běžkařské středisko a nově rekonstruovaná železnice ze Szklarské Poręby do Harrachova.
Po zprovoznění se stala další atrakcí a usnadnila cestování hendikepovaným návštěvníkům.
6. Z Karpacze do Kowar přes Ściegny a Kostrzyci
Trasa je asi 12 kilometrů dlouhá a začíná v ulici Kowarské v Karpaczi, vede přes westernové městečko Western City v obci Ściegny a osadu Krzaczyna do Kowarů, kde čekají turistické zajímavosti, jako je Podzemní turistická trasa, Radonové inhalatorium a Park miniatur historických památek Dolního Slezska. Za zhlédnutí stojí i historická část města Kowary. Zpáteční cesta vede trasou na Jelení Horu u Babích skał a zámku Radziwiłłówka, dále přes Kostrzyci s Bankou genofondu lesních dřevin (Bank Genów Leśnych) a Miłków do Karpacze.
Trasa je poměrně těžká pro osoby s pohybovým hendikepem; vzhledem k historickým památkám je časově velmi náročná. Výlet je tedy třeba dobře naplánovat a připravit.
7. Z Mysłakowic přes Bukowiec, Krogulec a Karpniki do Łomnice Dolnej
Velmi zajímavou možností pro hendikepované návštěvníky, kteří se chtějí lépe seznámit s krkonošskou oblastí, je výlet kolem Mysłakowic. Trasa vede Údolím zámků a zahrad (Dolina Pałaców i Ogrodów) a začíná u Tyrolského domu v Mysłakowicích. V obci stojí za zhlédnutí novogotický královský zámek, který nechal postavit Fridrich Vilém III., a místní kostel zdobený originálními sloupy z Pompejí. Odtud se nejlépe vydejte do Bukowce, kde stojí za to vidět zámek a blízké hospodářské budovy, nyní upravené pro turistické účely, a celý komplex parku s rybníky a romantickými stavbami. Další cesta vede přes Krogulec do obce Karpniki, kde je hrad s parkem obklopený příkopem. Odtud se vydáte směrem na Jelení Horu do obce Łomnica Dolna, kde stojí zámek z roku 1720 a tzv. Dům vdovy (Dom Wdowy). Z tohoto místa je v obci Wojanow na druhé straně řeky vidět před nedávnem zrenovovaný zámek obklopený parkem.
Tato trasa je jen částečně vhodná pro osoby na vozíku. Problematické jsou zejména úseky vedoucí polními cestami.
8. Městský okruh Jelení Horou
Trasa vás provede městem Jelení Hora, je bezbariérová, bez obtíží ji zvládnou hendikepované osoby. Trasa je 4,5 kilometru dlouhá a začíná u autobusového nádraží, dále vede přes hlavní náměstí (Plac Ratuszowy), podél kostela sv. Erazima a Pankráce, kaple sv. Anny a dále přes Wojanowskou bránu. Od ní půjdete směrem k jelenohorskému divadlu a Krkonošskému muzeu (Muzeum Karkonoskie). Za návštěvu stojí park Wzgórze Kościuszki, dále půjdete ke krásně zrestaurované vile Pałac Paulinum a na kopec Wzgórze Partyzantów. Odtud začíná zpáteční cesta na hlavní náměstí, po cestě uvidíte kostel Povýšení sv. Kříže s krásným a bohatě vybaveným interiérem a pravoslavný kostelík apoštolů sv. Petra a Pavla.
9. Z městské části Cieplice Śląskie Zdroj do Sobieszowa
Zajímavou nabídkou je procházka po hlavním náměstí (Plac Piastowski) Cieplic a Lázeňském a Norském parku (Park Zdrojowy a Park Norweski). Od městského hluku Jelení Hory můžete utéci, aniž opustíte její území, pokud se vydáte z cieplických parků do Sobieszowa na úpatí kopce Chojnik se stejnojmenným hradem. Samotný hrad není přístupný vozíčkářům, podobně úsek trasy vedoucí územím národního parku. Usilovnější turisté se zájmem o přírodu se mohou vydat přes Podzamcze do Podgórzynu k tamějším rozlehlým rybníkům a ochutnat speciality z místních ryb. Vrátit se lze alejí osázenou duby a javory přímo do Cieplic.
10. Doporučujeme
také bezbariérovou pěší trasu z jelenohorského náměstí směrem k Borovému Jaru, nad nímž se tyčí 40 metrů vysoká věž na vrchu Wzgórze Krzywoustego. Jedná se o legendární kolébku Jelení Gory. Vede tudy asfaltová silnice podél řeky Bóbr v délce asi 3 km k hostelu Perla západu (Perla Zachodu) u Modrého jezera.
B. Turistické zajímavosti
1. Tři vyhlídkové věže
v Radomierzi na území obce Janowice Wielkie, v Jelení Hoře a v Mirsku. Zasedací místnost v radnici v Kowarech (Sala Rajców) a Čertův mlýn (Czarci Młyn) v lázních Świeradow-Zdrój.
V rámci zpřístupňování turistických zajímavostí v Krkonoších a přilehlém území zdravotně postiženým turistům proběhla modernizace pěti památkových objektů. Před každou z těchto památek byla umístěna její maketa připravená speciálně pro slabozraké a na tabulích byly v Braillově písmu popsány dějiny objektu. Z internetu lze stáhnout nahrávku ve formátu mp3, na níž lektor vypráví, co lze spatřit z té které vyhlídkové věže. Rozhledna na kopci Wzgórze Krzywoustego v Jelení Hoře není ještě plně přístupná hendikepovaným návštěvníkům. Stezky vedoucí na Wzgórze Krzywoustego nejsou pro vozíčkáře vhodné. Rozhledna nemá výtah. K ostatním věžím se lze dostat bez problémů. Revitalizace Čertova mlýna (Czarci Młyn) proběhla v letech 2010–2012. Jde o historický vodní mlýn, ve kterém lze vidět expozici Od zrnka k bochníku, a také tradiční proces výroby chleba. Objekt je přizpůsobený lidem s postižením.
2. Park Miniatur historických památek Dolního Slezska v Kowarech
Osoby nevidomé a slabozraké si mohou na každou miniaturu sáhnout, u miniatur jsou umístěny informační tabulky s popisem, návštěvníkům se věnuje i průvodce, který o každé památce vypráví. Vozíčkáři se mohou bez problému pohybovat mezi maketami, je zde i upravené sociální zařízení. Jediné, co v objektu chybí, jsou informace v Braillově písmu.
Odkaz na mapy.cz: Park Miniatur
3. Hornické štoly v Kowarech
Vozíčkáři mohou navštívit tento objekt, podobně i osoby pohybující se s berlemi. Přizpůsobené jsou pouze prohlídkové trasy.
Odkaz na mapy.cz: Hornické štoly
4. Kabinová lanovka na Stóg Izerski ve Świeradowě Zdroji
Osoby se zdravotním postižením mohou bez problému vyjet nahoru po předchozím složení jednoho sedadla v kabině. Na vrcholu (1037 m n. m.) v turistické boudě Na Stogu Izerskim (cesta k boudě je těžká ale zdolatelná) je možno si odpočinout na terase a obdivovat krásné panorama Krkonoš, Jelenohorské kotliny (Kotlina Jeleniogórska) a Kačavských hor (Góry Kaczawskie).
Odkaz na mapy.cz: Kabinová lanovka
5. Kostelík Wang v Karpaczi
Kvůli právním předpisům platným v Polsku není možné plně přizpůsobit kostel potřebám osob se zdravotním postižením. Proto si nelze kostel prohlédnout bez pomoci asistenta. Je možné získat povolení na vjezd autem na parkoviště u kostela. Vozíčkáři navštěvují toto místo jen zřídka kvůli absenci nájezdů umožňujících se dostat do objektu. Pro ty nejvíce odhodlané se otevřou boční dveře chrámu a s pomocí asistentů se mohou dostat dovnitř a prohlédnout si tuto památku. Návštěvníci s jiným postižením mohou také využívat pouze těch možností, které zde mají zdraví turisté, tedy v podstatě pouze nahrávky pouštěné v kostele.
Odkaz na mapy.cz: Kostelík Wang
C. Vrcholová turistika
Lyžování
Od roku 2007 si mohou i vozíčkáři užívat zimních radovánek na krkonošských svazích. Prvního lyžařského školení se zúčastnili čtyři kurzisté a proběhlo na svazích kopce Łysa Góra v obci Dziwiszow. V témže roce byla v Karpaczi otevřena první lyžařská škola v Polsku zabývající se školením pro potřeby postižených sportovců. Provozovatelem školy je firma SPORT-ON ve spolupráci s klubem START Poznań a Vysokou školou tělesné výchovy AWF Poznań a AWF Wrocław. Kurzy probíhají několikrát do roka pod vedením Jarosława Roly, paraolympionika z Turína a Vancouveru, polského reprezentanta v alpském lyžování. J. Rola má kvalifikaci instruktor sportů hendikepovaných. Uchazeči jsou přijímáni podle zásady „kdo dřív přijde, ten je dřív na řadě“, ale i podle stupně postižení. Po ukončení školení mohou využívat až středně těžké trasy, tj. modré a červené. Používat mohou vybavení jako monoski, lyže a stabilizátory.
Cyklistika
Aktivní lidé s tělesným postižením nejednou prokázali, že se dovedou radovat ze života stejně jako lidé zdraví. Příkladem je jedna z etap Cyklistického poháru Polska osob s postižením, která se konala v květnu 2010 v Krkonoších. Trasa byla téměř 26 kilometrů dlouhá a vedla z centra Cieplic do Podgórzynu. Závodníci soupeřili ve třech kategoriích: klasické jízdní kolo, handbike (kolo poháněné rukama) a kategorie open pro osoby s dětskou mozkovou obrnou. Zúčastnilo se několik desítek závodníků včetně několika paraolympioniků a jednoho závodníka z ČR. Protože se jedná o pravidelnou akci, i vy se můžete aktivně zúčastnit Cyklistického poháru Polska osob s postižením.
Lezectví
Děti, mládež a dospělí se mohou zúčastnit rehabilitačně-lezeckých táborů, které se pořádají v Rudavském krajinném parku (Rudawski Park Krajobrazowy). Organizátorem je nadace Fundacja Czarodziejska Góra se sídlem a celým zázemím ve vsi Mniszków v obci Janowice Wielkie. Její pracovníci už řadu let pomáhají postiženým mladým lidem získat důvěru k ostatním lidem a k sobě samým, učí je zodpovědnosti a spolupráci. Vše prostřednictvím lezectví, environmentální výchovy a dějin umění spojených s regionem. Jistou překážkou je skutečnost, že lezectví hendikepovaných vyžaduje jinou přípravu než lezectví zdravých a plně komunikativních lidí. Osoby s autismem, nedoslýchavé a s fyzickým hendikepem doprovází instruktor, který leze společně s takovým účastníkem na nezávislém lanu, a tak může napovědět a ukázat, kam postavit nohu nebo za co se chytit rukou. Oproti tomu zdravé osoby lezou takzvaně „na rybu“, což znamená, že je lano připevněno k vrcholu skály a jistič stojí dole pod skálou.
