Krkonošská místa na stříbrném plátně
Špindlerův Mlýn proslavili filmaři hned několikrát. Místem zvaným Studené koleno, po cestě z Vrchlabí, vezl autobus studenty ve filmu Sněženky a machři (1982) režiséra Karla Smyczka. Další záběry filmu byly pořízeny třeba v Peci pod Sněžkou a u Moravské boudy. Na špindlerovském autobusovém nádraží vystupoval z dopravního prostředku Jiří Hrzán ve filmu Homolka a tobolka (1972), po Bílém mostě v centru pak Homolkovi kráčeli při příjezdu do města. Hláška z filmu: „To jsou panoramata!“ u našinců působí úsměv na tváři dodnes, zvláště v době, kdy hory pokrývá neprostupná hustá mlha.
Na blízkém parkovišti v centru Špindlerova Mlýna Josef Abrhám alias Dalibor Vrána nezákonně inkasoval peníze od turistického zájezdu ve filmu Vrchní prchni (1980). Mnohem později tu zloději zahodili ukradené snowboardy Rendyho a Jáchyma ve filmu Snowboarďáci (2004), přičemž své první jízdy zkoušeli ve středisku Svatý Petr, kde také stojí hotel Olympie. Ve stejném hotelu Olympie ve Sv. Petru padaly klapky i dvou dalších snímků, Pan Tau na horách (1970) a Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977).
V centru Špindlerova Mlýna u hotelu Savoy, na kdysi vyhlášené diskotéce Labužník, ale i na tratích a běžeckém stadionu na Horních Mísečkách, Vojta Kotek, režisér a herec v jednom, natočil film Padesátka (2015). Městu jsou také věnovány dva filmy pojmenované jednoduše Špindl (2017 a 2019).
Expedice YDYKSEB
S tebou mě baví svět, nejúspěšnější veselohra minulého století natočená v roce 1982, sice pojednává o expedici YDYKSEB, ale odehrává se převážně v malebné zasněžené krajině a v horské chalupě v obci Dolní Důr.
Západní Krkonoše jako exteriér pro příběh "Krakonoš a lyžníci"
Jeden z nejhezčích zimních příběhů, který se nám zapsal do srdce. Půvabný filmový příběh z r. 1981 o lidech z hor navazuje na krajové pověsti, legendy a pohádky. Režisérka Věra Šimková – Plívová ho natočila převážně v malebném prostředí zasněženého Harrachova a Rokytnice nad Jizerou. Na počátku minulého století byla právě sem přivezena novinka urychlující pohyb na sněhu – lyže. A kolem nich se rozvíjí klasický děj, jehož hlavními hrdiny jsou dva malí chlapci a jejich přítel, proslulý pašerák, který má v dětské fantazii všechny vlastnosti pána hor – Krakonoše.
Vrchlabí a legendární "Hoří, má panenko"
Komedie Miloše Formana z roku 1967 našla své zázemí pro natáčení v Kulturním domě Střelnice. Zde se odehrává většina scén z filmu, ve kterém získali své role i někteří občané města. Slavný český film je třetím celovečerním hraným filmem slavného režiséra Formana. Je komedií, v níž se tancuje, krade a hasí. Tvůrci se zde pomocí „černého“ humoru zaměřili na důsledné odhalování negativních stránek lidské povahy. Je to tedy hořká komedie o lidských nedostatcích, která vypráví o tom, co vše se může seběhnout kolem požárnického plesu v podkrkonošské obci…
Nedaleko Davidových bud pak leží skalní masiv, který byl využit v pohádce Čert ví proč.
