vyhledávání
V Krkonoších objevíte nejvíc vodopádů ze všech českých pohoří. Na jaře burácející, v létě šumící, v zimě ukryté pod ledovou krustou, ale přesto stále živé.
Padají přes okraje karů a tříští se o stěny jam. V jejich kapkách tančí sluneční paprsky a lesknou se všechny barvy duhy. Některé jsou tenké jako stříbřitá nitka, jiné hučí po celé šíři koryta řeky a při dopadu ji rozvíří do nebezpečného tance. Který vyberete za cíl vašich krkonošských toulek?
Králem českých vodopádů, alespoň co do výšky, je ten Pančavský. V celkové délce 148 m padá po kaskádách Labských jam. Je také nejvyšším vodopádem celé mimoalpské Střední Evropy. Počítejte však s tím, že ho sotva spatříte tak, jako na fotkách. Kaskády jsou z cesty vidět jen velmi málo. Stanout v místě, kde Pančava překonává hranu karu, je však i přesto úžasný zážitek. Obzvlášť dechberoucí je za svítání, kdy se slunce přehoupne přes horizont a postupně vlije světlo a teplo do temného Labského dolu.
Vodopád na mapě
Jen dva kilometry od Harrachova hučí nejvodnatější z krkonošských vodopádů tvořený stupňovitými žulovými bloky. Je sice „jen“ deset metrů vysoký, zato mohutný, obzvlášť v jarních měsících. Mumlava tu teče divoce, širokým korytem plným balvanů, oblázků a nebezpečných hrnců. Největší hrnec Mumlavy už je spíše kotel a má rozměr 7 x 5,5 metru. Zaměnit si takové místo s klidnou tůní by mohlo být velmi nebezpečné. Hrnce jsou hluboké i přes dva metry! Vír má velkou sílu a těžko se mu uniká zpět na hladinu.
Labe je spolu s Rýnem jediným evropským veletokem, který má svůj vlastní vodopád tak blízko pramene. Po jednom kilometru cesty je Labe zatím jen drobným potůčkem a vodopád proto nemá nikterak velký průtok. Rozšiřuje se však do podoby impozantního vějíře, v období jarního tání klidně až do šíře 10 metrů. Sestupte k němu pár desítek metrů od Labské boudy a prohlédněte si ho z balkónové vyhlídky.
Huťský potok vyvěrá pod boudou Dvoračky a stéká po svazích Lysé hory. Vodopád na jeho horním toku není nikterak mohutný, kouzlo mu však dodávají okolní, převážně bukové lesy. Když se na podzim jejich listí zbarví do všech odstínů žluté a červené, vypadá vodopád jako tenká stříbrná nitka proplétající se batikovaným kabátkem. Celkem je vysoký přes 16 metrů a obdivovat ho můžete z vyhlídky nad ním.
Jen pár kroků pod pramenem řeky Úpy, v místech, kam se běžný turista nedostane, se v srdci chráněné krajiny ukrývá jeden z nejimpozantnějších vodopádů Krkonoš. Horní Úpský vodopád padá z výšky 129 metrů a právem se řadí mezi nejvyšší v republice. K samotnému vodopádu cesta nevede. Ale nezoufejte. Jeho siluetu zahlédnete z modře značené trasy vedoucí z Obřího dolu směrem k bývalé Obří boudě. A pokud vystoupáte až na Sněžku, otevře se vám na tento skrytý klenot výhled z ptačí perspektivy. Asi o kilometr níže, na spodním konci Úpské jámy, leží Dolní Úpský vodopád. I ten spadá do nejpřísněji chráněného území KRNAPu a zůstává tak mimo dosah turistických tras.
Na konci 19. století zasáhla Krkonoše rozsáhlá povodeň. Aby se situace již neopakovala, bylo povodí Bílého Labe upraveno a jeho tok vyčištěn. Dodnes tak můžeme pozorovat výsledek přirozených žulových procesů, jež daly v jeho podloží vzniknout mnoha drobným peřejím, kaskádám a vodopádům a změnily tok říčky v malebnou podívanou. A proč Bílé? Pozorujte sametově hebkou vodu bystřiny, jak klouže přes oblázky, jak pění v peřejích i pod malými vodopády. Taky se vám zdá sněhově bílá?
Jedním z nejkrásnějších míst, které tok Bílého Labe vyčaroval, je Plotnový vodopád. Je 5 metrů vysoký a připomíná skluzavku, která ústí do tůňky lákající k osvěžení.