Pouť krkonošská, kterou Karel Hynek Mácha vykonal v roce 1833, zásadně ovlivnila jeho další literární dílo. Romantická a zároveň drsná krajina hor mu byla inspirací. Vydejte se v jeho stopách a nechte se i vy unést májovou krkonošskou přírodou.
„Krásné jitro vzešlo nad hlubokým dolem na východu hor Krkonošských. Tmavé jedle a borovice stály po horách v oděvu rosném, z vysoké skály padala řeka ve vymletou hlubinu, zčeřená v bílé pěny; kde však tišeji odplývala, byly vody její čisté a jasné, hlubina její zelenala se co lučiny zjara.“
Karel Hynek Mácha, Pouť krkonošská
Na sklonku léta roku 1833 vykonal Karel Hynek Mácha s přítelem Eduardem Hindlem pěší „Pouť krkonošskou“ z Prahy na Sněžku. Vyšli směrem na Neratovice, přes Mělník, Housku, Bezděz, Zvířetice, Valečov, Vyskeř, Trosky, Jičín, Radim, Novou Paku, Studenec, Horní Brannou, Žalý, Špindlerův Mlýn, na Luční boudu.
Během osmi dní prošli napříč českou kotlinou až k zemským hranicím a vystoupali na Sněžku, nejvyšší horu Čech.
Své putování zaznamenal jako Díl první plánu cesty do Krkonošů z Prahy až do Třebihoště, další trasa je odvozována z jeho zápisníku, z korespondence a z vedlejších pramenů. Všechny dochované prameny jsou svědectvím Máchovy romantické touhy po prolnutí poezie se životem a podávají obraz o tehdejším charakteru české krajiny.
Pouť po horských cestách nabízí ojedinělou příležitost k setkání s lidmi, kteří v Krkonoších ní žijí a pečují o ně. Snad i proto láká k následování. A kdy jindy vyrazit, než v máji!
Délka je celého putování je cca 230 – cca 260 km. Během cesty je možné se každý den rozhodovat mezi delší a kratší trasou. Dá se naplánovat denně cca 17 – 32 km.
Karel Hynek Mácha prochodil „Poutí krkonošskou“ podhůří a nejvyšší české hory na trase dlouhé zhruba 63 km: Nová Paka, Levínská Olešnice, Studenec, Horní Branná, Valteřice, vrch Žalý, Rovinka, Černá skála, Mechovinec, Horní Mísečky, odtud do Špindlerova Mlýna, údolím Bílého Labe, na Luční boudu a na Sněžku a z vrcholu Obřího Dolu do Pece pod Sněžkou.
Navnadit na dobrodružnou cestu by vás mohl také dokumentární film Pouť krkonošská.
