Krkonoše Photo - 1 Krkonoše Photo - 2 Krkonoše Photo - 3 Krkonoše Photo - 4 Krkonoše Photo - 5 Krkonoše Photo - 6


Aktuality

24.06.2017

Projekt Živé studánky[celý text]

20.06.2017

Anketa - Informační centrum roku 2017[celý text]

15.06.2017

Stezka korunami stromů Krkonoše se otevře 2.7.[celý text]

12.06.2017

Léto ve Vrchlabí 2017[celý text]

7.6.2017

Nová Krkonošská sezona[celý text]

2.6.2017

Výleťák z dělostřelecké tvrze Stachelberg přes Žacléř na Rýchorskou boudu[celý text]

01.06.2017

Newsletter Krkonoše a Podkrkonoší - červen 2017[celý text]

28.05.2017

Vaše oblíbená rozhledna - 5. část[celý text]

25.05.2017

TOP akce v Krkonoších - červen 2017[celý text]

18.05.2017

Ekologické zemědělství v Královehradeckém kraji[celý text]

29.4.2017

Letní provoz lanovek v Krkonoších 2017[celý text]

24.4.2017

Nové video: Krkonoše jsou hory bez hranic[celý text]

02.04.2017

Nové krkonošské stezky vytvořené dětmi[celý text]

16.11.2016

NOVÝ rezervační a ubytovací systém[celý text]


Stáhněte si mobilní aplikaci

Mobile app - Krkonose.eu
AppStore - Krkonose.eu
Google Play - Krkonose.eu
Windows Phone - Krkonose.eu
Kontakt:
Regionální turistické
informační centrum Krkonoše +420 499 405 744 info@krkonose.eu
Radio Kulisek

Doporučená střediska

krkonose.eu » Flora – chráněné rostliny

Flora Krkonoš

Tisk
Rostlinstvo Krkonoš je velice pestré a bohaté díky svému geologickému podloží, členitostí a spletitým historickým vývojem v poledovém období. Pozornost zasluhují glaciální relikty (pozůstatky z doby ledové) jako jsou ostružník moruška, všivec či endemit (druh, který vznikl a je rozšířen jen v určitém omezeném území a nikde jinde se nevyskytuje), jeřáb krkonošský, zvonek český.

Vegetační stupně:

Podhorské – submontánní stupeň do 800 m n.m.

Přirozený les, převážně se smrkovou monokulturou, vzácně nalezneme smíšené hvozdy s převahou buku lesního, javoru klenu, jasanu či olše. Bylinný podrost tvoří česnek medvědí, kyčelnice devítilistá, vraní oko čtyřlisté, sasanka hajní nebo lilie zlatohlavá. Na minerálně chudším podloží střídají společenstva květnatých bučin horské bučiny acidofilní, např. Dvorský les s bizarně pokřivenými starými stromy.

Horský – montánní stupeň do 1 200 m n.m.

Jedná se hlavně o smrčiny, dříve to byl převážně smrk horský, který rostl v ideálním případě až k vrstevnici 1200 m. Bylinné patro původní horské smrčiny tvoří borůvka černá, podbělice alpská, sedmikvítek evropský nebo travina metlička křivolaká. Bohatě jsou zastoupeny i mechorosty, lišejníky a houby. Ve vlhčích stanovištích se dobře daří mléčivci alpskému, velkolisté havezi chocholičnaté, věsence nachové, žlutokvětému starčeku hajnímu nebo statnému kapraďorostu kapradi samci. Nejodvážnější stromy, rostoucí v nejvyšších polohách, jsou ošlehány poryvy větrů, obroušeny častým působením ledových a sněhových částic. Tyto stromy mají jednostranně orientované větve (tzv. vlajkové formy stromů), u některých je porušen i vegetační vrchol a vyhánějí k nebi náhradní „bajonety“, původně postranní větve. Bezlesé enklávy patří k nejpozoruhodnějším botanickým místům. Září zde žlutými květy violka sudecká, léčivá prha chlumní (arnika), červenožlutý hadí kořen větší či modré zvonečky zvonku českého a endemické jestřábníky.

Klečový - subalpinský stupeň nad 1 200 m n.m.

Zde se dochovaly jedny z nejcennějších ekosystémů se vzácnými společenstvy a jednotlivými druhy rostlin. Patří sem klečovité porosty, otevřené prostředí pramenišť a rašelinišť, svět karů a karoidů s proslulými zahrádkami (Krakonošova zahrádka). Drsné klima, nízké teploty s nesčíslněkrát opakovaném táním a zamrzáním půdního povrchu vytváří tzv. krkonošskou tundru. Zde kralují traviny – smilka tuhá, ostřice či třtina chloupkatá. Podobně jako na dalekém severu se zde daří borůvce, brusince, vlochyni či kyhance sivolisté. Glaciálním reliktem je zde ostružiník moruška. V září tu rozkvétají modrofialové květy hořepníku tolitového.

Alpinský stupeň nad 1 500 m n.m.

Pouze pět krkonošských velikánů se může pochlubit pravým alpínským stupněm, s velmi chudým rostlinným společenstvem. Vegetační doba tu trvá pouze tři měsíce v roce. Typickými „pionýry" jsou sítina trojklanná, bika klasnatá, jestřábníky, rozrazil chudobkolistý či koniklec bílý.